Vzkazy organizátorů

Eva Chlebníčková, ZUŠ Veveří, a Jaroslav Fuksa, ZUŠ Františka Jílka,

emeritní ředitelé, zakladatelé Mezinárodní mozartovské soutěže pro mladé klavíristy AMADEUS

V roce 1992 uplynulo 225 let od doby, kdy v brněnské  Redutě koncertoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart. Toto výročí inspirovalo dva ředitele brněnských základních uměleckých škol, Evu Chlebníčkovou – ředitelku ZUŠ Veveří a Jaroslava Fuksu – ředitele ZUŠ Františka Jílka, zorganizovat na počest tohoto velikána hudby klavírní soutěž pro děti do jedenácti let. Zúčastnily se jí pouze děti z Brna. Soutěž se setkala s velkým zájmem i proto, že koncert vítězů se konal ve stejný den (tj. 30. prosince) na stejném místě (tj. v divadle Reduta) jako kdysi koncert mladého Mozarta. Bylo to vlastně na zkoušku, protože jsme nevěděli, zda bude o soutěž zájem. Pro tento ročník se během dalších roků ustálil název "nultý ročník soutěže AMADEUS". Přece jen hrát klasickou hudbu ve věku nižším než jedenáct let je velmi náročné. Ukázalo se ale, že děti dokážou tento náročný úkol zvládnout a zájem o soutěž rostl. To nám dodalo odvahu v soutěži pokračovat, rozšířit ji na mezinárodní a omezit soutěžní repertoár pouze na skladby W. A. Mozarta a jeho současníků. Tehdy jsme netušili, že se ze soutěže stane věhlasná akce, vysoce hodnocená odborníky a laickou veřejností. Zájem o soutěž byl stále velký, i přes její náročnost se přihlašovalo čím dál více účastníků a brzy jejich počet vzrostl na sto třináct. Soutěž má šest kategorií a laureáti kromě věcných cen mohou získat také finanční odměnu od představitelů města a kraje, pokud dosáhnou nejvyššího ocenění. Absolutní vítěz má možnost vystoupit na koncertě s Filharmonií Brno, což je pro vítěze velká zkušenost a skvělý zážitek. Soutěž AMADEUS se během let stala prestižní mezinárodní akcí, jedinou svého druhu ve světě, což zvýšilo nároky na organizaci. Díky vedení obou základních uměleckých škol (ZUŠ Františka Jílka a ZUŠ Veveří) byl průběh všech ročníků soutěže na vysoké úrovni, což oceňují všichni zúčastnění. Z toho důvodu se také soutěžící i členové mezinárodní poroty opakovaně do soutěže vraceli a stále se rádi vrací. Poslední dva ročníky se nepodílí na pořádání a organizaci soutěže AMADEUS ZUŠ Františka Jílka, a celou akci velmi dobře a stále na vysoké úrovni zvládá ZUŠ Veveří se svým novým ředitelem Vladimírem Halíčkem. Jsme potěšeni, že soutěž, kterou jsme společně zakládali, žije dál a je stále oblíbená. Dává tak příležitost dalším generacím malých talentovaných pianistů změřit své síly s ostatními. Ale nejde jen o poměřování sil, smyslem této soutěže je setkávání lidí se stejnými zájmy, s láskou k hudbě a jejímu aktivnímu provozování. Jsme rádi, že jsme se na organizaci soutěže mohli podílet neuvěřitelných dvacet pět let. Přejeme soutěži i jejím organizátorům do dalších let mnoho zdaru a nikdy neutuchající zájem ze strany malých klavíristů.

Pavel Sapák

ředitel ZUŠ Františka Jílka

Když Jarda Fuksa (bývalý ředitel ZUŠ Františka Jílka) chtěl více než před třiceti lety uctít památku koncertování malého Mozarta v Brně (roku 1767), přišel s nápadem uspořádat soutěž. Nevím, zda počítal s tak dlouhou tradicí, kterou se stávající soutěž pyšní. Za léta trvání prošla řadou proměn, zejména co se pořadatelství týče. Dlouhá léta na organizaci spolupracovaly dvě "zušky". ZUŠ Veveří a ZUŠ Františka Jílka. Dnes je vše na bedrech právě ZUŠ Veveří. A počíná si vskutku velmi dobře! Nové vedení přineslo nové nápady, inovace, impulsy. Je radostné pozorovat, jak se jim dílo daří. Vložená energie, která je tolik potřebná pro zdárný průběh soutěže, se na nás valí na každém kroku a vždy vyvrcholí slavnostním koncertem. Prostředí Besedního domu, kde vlastní soutěž i koncert probíhají, tento zážitek ještě umocňuje. Myslím si, že mohu směle říci, že soutěž je v dobrých rukou. Mám radost z každého uskutečněného ročníku a s němým úžasem pozoruji, kam se klavírní svět mladých umělců ubírá. Je třeba zdůraznit, že v dnešní době je čím dál obtížnější vyžadovat od začínajících klavíristů (a nejen od nich) pravidelnou přípravu, hodiny cvičení strávených s hudebním nástrojem, když je kolem tolik lákadel. Zvykli jsme si na rychlost, kterou nám poskytují všechny technické vymoženosti kolem nás. Jen jedno je jisté. Naučit se dobře ovládat hudební nástroj vyžaduje svůj čas a žádné zrychlení se v této oblasti nekoná. Jak jsem již podotknul, soutěž je v dobrých rukou, v dobré kondici a mně nezbývá než jí popřát mnoho dalších úspěšných ročníků, které nám všem přinesou radost z hudby a obdiv k vynikajícím výkonům malých-mladých interpretů.

Vladimír Halíček

ředitel ZUŠ Veveří

Klavírní soutěž Amadeus představuje tradici spojenou se soudobým vnímáním a cítěním světa, obojí se navzájem propojuje a inspiruje. Představme si atmosféru vánočních svátků roku 1767 – žádné televize, wifi, auta, telefony, žárovky... Jen poklidný den, kdy tiše dopadají sněhové vločky na chodníky a střechy domů na Zelném trhu v Brně, kde stojí Reduta s koncertním sálem a klavírem, na který každým okamžikem přijde zahrát malý Wolfgang Amadeus Mozart. Kolik slov o jeho talentu a umění už obecenstvo slyšelo! Lidé plní koncertní sál a s očekáváním vyčkávají příchod malého génia. Říká se o něm, že je sluníčko. Za více než 250 let se bude vědět, jak silně ovlivnil hudební vývoj a statisíce menších i větších klavírních umělců, kteří si jeho hudbu zamilovali. Přestože už není fyzicky mezi námi, jeho světlo vložené do vlastních kompozic stále rozdává úsměvy a naději všem, kteří najdou zálibu v jeho hudbě. A ne jinak je tomu i u malých a mladých klavíristů z různých států světa, kteří se každoročně jako vlaštovky slétnou do Brna – moravské metropole, kam se sjíždí klavíristé a klavírní pedagogové za koncerty, špičkovým vzděláním, ale i za dobrou náladou, tradiční moravskou kulturou a pohostinností. Přeji všem, ať se pro ně návštěva klavírní soutěže Amadeus v Brně stane příjemným zážitkem a místem, kde navážou hudební přátelství, která přetrvají i roky po soutěži. Ať koncertní sál, klavír i historie místa inspirují k co nejlepším výkonům. Každý, kdo přijede a zahraje, se stává součástí naší velké hudební rodiny – rodiny, která miluje klavírní skladby z období klasicismu a rozumí si bez ohledu na řeč a národnost, protože jak se říká "Hudba začíná tam, kde končí slova".